Vápencové vrstvy v Grand Canyonu

Vápencové vrstvy v Grand Canyonu

grand-canyon-limestone

Probíhalo ukládání vrstev rychle nebo pomalu?

Vyšlo v časopise Creation 17(3):50–51

Z creation.com přeložil Jakob Haver – 12/2019. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Otázka:

„Četl jsem v jedné knize (stavějící se proti geologii Potopy a nedávnému stvoření), že vápence v Grand Canyonu jsou hodně podobné současným vápencovým nánosům (které se dnes tvoří velmi pomalu), takže je zřejmé, že vápencové vrstvy potřebovaly ke svému uložení miliony let.“

Odpověď:

Je pravda, že současné vápenné nánosy z povrchových vod, které jsou primárně tvořeny rozpadem mořských tvorů obsahujících uhličitan vápenatý, narůstají pomalou rychlostí, takže získání tloušťky 30 centimetrů (jedné stopy) by mohlo trvat asi 1 000 let.

Nicméně už není pravdou, že takovéto dnešní vápencové nánosy jsou strukturálně totožné se starými vápencovými vrstvami v kaňonu.

Následující tabulka shrnuje hlavní rozdíly:

Vápence v kaňonu Dnešní vápencové nánosy
Převažující typ zrn Kalcit Aragonit
Převažující velikost zrn (průměr) 4 mikrony nebo méně Asi 20 mikronů
Důkaz současného působení vody Vápence obsahují fosilie s dominantní orientací, což ukazuje, že při ukládání současně působil proud vody. Chybějící fosilie s dominantní orientací ukazují, že tu proud vody při ukládání nepůsobil.
Důkaz rychlého pohřbení Jsou v nich zkameněliny hlavonožců, kteří by se rozpadli, pokud by nebyli pohřbeni rychle. Důkazy tohoto druhu zde žádné nejsou.

Navíc mnohé z těchto vápenců v kaňonu obsahují zrna křemenného písku, což svědčí o tom, že byly přenášeny proudící vodou. Pokud proudění vody stačilo k přesunu písku, stačilo stejně tak dobře i pro přesun jemného vápence.

Dostatek důkazů svědčí o tom, že silné vrstvy vápence v kaňonu se neutvářely tak, jako dnešní vápencové nánosy, tedy „jemným deštěm uhličitanů“ po dlouhou dobu, ale byly vytvořeny transportem sedimentů za současného proudění vody.

Příbuzné články (v angličtině)