Synchronizovaný tanec trpasličích galaxií mate vědátory velkého třesku
Z creation.com přeložil Jakob Haver – 03/2020. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Další důkaz, že víra velkého třesku je jen „nafouknutý nesmysl“, poskytují trpasličí galaxie v okolí naší Mléčné dráhy, galaxie Andromeda a teď také i galaxie Centaurus A. Nyní se ukázalo, že tyto trpasličí galaxie obíhají kolem svých mateřských galaxií synchronně, zatímco podle konceptu velkého třesku by tomu tak vůbec nemělo být.
Standardní kosmologie velkého třesku ohledně vzniku galaxií předpokládá, že jsou výsledkem zhroucení chaotického mračna hmoty. To vede k předpovědi, že při tvorbě velkých galaxií, jako je naše Mléčná dráha a galaxie Centaurus A, se kolem nich tvořily malé satelitní trpasličí galaxie, i když jejich oběžné dráhy mohly být v podstatě náhodné, což odráží chaotickou povahu jejich původu.
V online článku o tomto nedávném objevu čteme:
„Během formování (velkých galaxií, pozn. překl.) by se měly jednak objevit trpasličí galaxie, a také se náhodně pohybovat kolem svých hostitelských galaxií.“1
„Měl by v tom být naprostý chaos, nikoli řád,“ řekl Müller. „Všude, kde očekáváme chaos, tam nalézáme tento dokonalý řád – a to je podivné.“
Velký třesk se už dlouho neobejde bez hypotetické, nikdy nepozorované látky známé jako „temná hmota“ – a stejně tak záhadná „temná energie“ – aby mohl fungovat. Pokud by modeláři velkého třesku neoperovali s temnou hmotou, neměli by jak vysvětlit formování galaxií. Jenže pokud s její přítomností počítají, pak by se měly podle tohoto modelu tvořit různé satelitní galaxie – s chaotickými oběžnými dráhami. Takže jsou-li už tyto „bájné faktory“ (temná hmota/energie) zavedeny, tento nejnovější objev celou věc jen více komplikuje a přidává stín dalších pochybností o tom, zda jsou tyto prvky vůbec myslitelné.
Všimněte si přiznání o „víle Zubničce“,2 plynoucího z téhož článku ohledně temné hmoty a temné energie. A také komentáře o tom, jak se standardní kosmologie velkého třesku zhroutí „jako domeček z karet“, pokud o těchto bájných faktorech nebudou i nadále žádné důkazy:
„V tomto směru tu máme takovou hromadu protichůdných údajů, že jsme je většinou zametali pod příslovečný koberec,“ řekl McGaugh. „Temná hmota a temná energie jsou tu už tak dlouho, že lidé už zapomněli, jak hodně nás tlačí ke zdi. V počátcích jsme se odvolávali na víly Zubničky,2 aby věci fungovaly.“ A dále řekl, že pokud nikdo nenajde důkaz o temné hmotě, potom „se paradigma zhroutí jako domeček z karet.“1
Na toto jsem v článcích na creation.com i jinde už nějakou dobu upozorňoval. Článek pokračuje:
„Možná tedy Müller a jeho tým našli jiné krajní statistické hodnoty nebo se možná nějaké osamocené galaxie chovají oproti velkým skupinám galaxií odlišně. Nebo možná právě objevili jen další problém s všeobecně přijímanou kosmologickou teorií.“1
Odkazy a poznámky
- Mandelbaum, R.F., Synchronised galactic orbit challenges our best theory of how the universe works, gizmodo.com.au, 3 February 2018; emphases added.
- Víla Zubnička je pohádková bytost, která má velkou tradici hlavně v Anglii, Americe a bývalé západní Evropě. Za tehdejší železnou oponu se nedostala, protože na vše ze západu platilo silné embargo. Pohané věřili, že Zubnička každou noc, když ostatní víly tančily, ona tajně chodila do dětských pokojů a sbírala jejich vypadlé mléčné zuby (tu je ona alegorie k temné hmotě). Kdyby se totiž dostaly do rukou čarodějnic, mohly by nás tyto zlovolné bytosti uhranout. Byl to celkem pochopitelný strach rodičů o děti v době s vysokou dětskou úmrtností. Lidé kdysi vypadané zuby pohřbívali pod zem, aby se na ně zlé mocnosti nedostaly. JH