Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 09/2024. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
K úvodnímu obrázku: Přední kreacionističtí autoři identifikovali ve fosilním záznamu obřího krokodýla Sarcosuchus imperator (běžně nazývaného „SuperCroc“) jako možného kandidáta na Leviatana v Jobovi 41. K tomuto závěru nezávisle dospěli Booker, P. v článku Nový kandidát na Leviatana? J. Creation 19 (2):14–16, 2005, a Wieland, C., Dragons of the Deep.
Z děsivého popisu Leviatana, kterého Bůh zmínil ve 41. kapitole knihy Job se dozvídáme, že tělesné pancéřování tohoto tvora je skutečně odolné. „Zasáhnout ho mečem je zcela zbytečné, stejně tak kopím, šípem či oštěpem.“ (NIV: verš 26; podobně jako i verše 7, 13, 28–29)
I dnes existují nám známí tvorové, kteří jsou také dobře chráněni odolným (a přesto pružným) způsobem – např. šupinatá kůže ryb a luskounů, a také osteodermata (kostnaté pláty zasazené do kůže) pásovců a krokodýlů. Že by nám tito tvorové mohli něco říci i o pancéřování leviatana? Zvláště krokodýlí kůže je známá svou vysokou odolností proti bodnutí, je schopna odolat šípům, a dokonce i kulkám. Není tedy divu, že vědci a inženýři horlivě studovali takové přírodní brnění jako návod k navrhování pružných ochranných vrstev pro využití v průmyslu, pro osobní neprůstřelné vesty a ohebnou elektroniku.1
Jeden výzkumný tým zkoumal u tvorů s pružným pancéřováním hledisko, kterému se dříve nevěnovala velká pozornost, a sice vzájemné působení tvrdých vnějších plátů s měkkou spodní tkání.2 Poukazují na to, že z technického hlediska by použití takto rozdílných materiálů představovalo obrovské problémy, ale příroda kupodivu tohoto rozdílu využívá:
„Kombinace materiálů s tolik rozdílnými vlastnostmi obvykle způsobuje problémy a urychluje selhání v důsledku nesouladu napětí. V tomto článku ukazujeme, jak přírodní pancéřování tento obrovský rozdíl tuhosti naopak využívá.“
Vědci poté vysvětlili, jak testovali odolnost proti proražení u různých kombinací šestihranných destiček z borosilikátového skla3 (k simulaci šupin/osteodermů) na podkladovém substrátu z měkké silikonové pryže (simulující měkkou tkáň zvířat). I když jejich testovací modely samozřejmě nebyly přesnou kopií biologického pancíře, přesto výzkumníci tvrdí, že „napodobili hlavní atributy přírodního segmentovaného ochranného systému: jednotlivé tvrdé a tuhé pláty dobře ovladatelného tvaru a velikosti, spočívající na měkkém substrátu, jsou o několik řádů měkčí než samotné destičky.“
Klíčovým zjištěním výzkumníků bylo to, že kritická síla potřebná k proražení jednotlivého šestiúhelníku v umělém pancíři byla sedmkrát větší, než bylo nutné k proražení samostatné destičky stejného materiálu a tloušťky. Toto dramatické zvýšení odolnosti proti proražení (a schopnosti opakovaného zásahu) vyplývá ze souhry mezi měkkým substrátem a zmenšenou velikostí šestihranných destiček. Vědci však zdůraznili, že „tohoto pozoruhodného zlepšení“ lze dosáhnout pouze v případě, že destičky jsou alespoň 1000krát tužší než podkladový materiál, „jako je tomu u přírodních pancéřových systémů“.
Ačkoli se lidé opravdu dlouho snažili kopírovat ochranné brnění viděné v přírodě (např. slavné lamelové brnění lorica segmentata z římských dob a lamelové brnění japonských samurajů), je to poprvé, kdy byl tento konkrétní aspekt účinnosti přírodního brnění kvantifikován a popsán. A téměř jistě to není poslední ze základních principů designu v drsném exteriéru různých savců, plazů a ryb, které výzkumné týmy ještě odhalí. Principy designu, o kterých nám říká Bible, jistěže nevznikly náhodou, ale záměrně. A zdá se, že ochranné brnění leviatana bylo ještě pozoruhodnější než u jiných tvorů, protože Ten, kdo je všechny navrhl, o Leviatanovi říká:
„Kdo ho z jeho pláště vysvlékne? Kdo pronikne jeho dvojité pancíře? … Řady šupin si nese na hřbetě, jako pečetí jsou pevně spojené. Jedna přiléhá ke druhé, ani vzduch mezi nimi neprojde. Jsou k sobě navzájem těsně semknuté, drží pohromadě, nic nerozdělí je.“ (Job 41:13a, 15–17)
Nicméně poselství z Joba 41 se koneckonců týká věci mnohem důležitější, než leviatan:
„Pokryješ jeho kůži oštěpy? Trefíš ho harpunami do hlavy? Opovaž se na něj ruku položit! Pomysli na ten boj a už to nezkusíš! Nikdo proti němu nemá žádnou naději, pouhý pohled na něj člověka porazí. Nikdo se neosmělí, aby ho vydráždil – kdo by se tedy postavil proti mně?“ (Job 41:7–10).
Jinými slovy, jestliže Leviatan je takto mocný a silný, oč více jeho (a náš) Stvořitel! Díky Bohu však existuje způsob, jak se před Něho postavit – a to skrze nikoho jiného než Ježíše Krista, který je ta Cesta, Pravda a Život (Jan 14:6).
Přírodní brnění nepochybně sloužilo jako inspirace pro osobní pancéřovou ochranu po mnoho staletí. Například lorica segmentata byla zbroj vyrobená z několika kovových plátů používaných ve starověkém Římě, připomínající šupinatý povrch ryb, hadů a luskounů. Tradiční samurajské brnění obsahuje malé kovové pláty všité do silné látky, které poskytují ochranu i pružnost, podobně jako kostěné pláty v kůži pásovců a krokodýlů. Všimněte si, že hadi a krokodýli jsou plazi, luskouni a pásovci jsou savci. Evolucionisté se odvolávají na tzv. „konvergentní evoluci“ ve snaze odvrátit pozornost od pochybností, jak se různá „řešení“ biologického pancéřování mohla vyvinout vícekrát, v rámci a napříč tak odlišnými třídami. Smysl proto dává společný Designér, nikoli společný původ – viz creation.com/lookalikes.
Odkazy a poznámky
- Např.: Brown, M., Piranha-proof fish offer body armour inspiration, wired.co.uk, 13 February 2012.
- Chintapalli R., Mirkhalaf, M., Dastjerdi, A., and Barthelat, F., Fabrication, testing and modeling of a new flexible armor inspired from natural fish scales and osteoderms, Bioinspiration and biomimetics 9(3):036005, 2014.
- „Pyrex“ je dobře známý pojem; borosilikátové sklo je mnohem odolnější vůči teplotním šokům než běžné sklo.