Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 02/2025. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com (úvodní obrázek: Globe Plants).
Při procházce jedním z rozlehlých smrkových lesů v Severní Americe za slunečného letního dne si možná myslíte, že v zeleném světě kolem vás se neděje nikdy nic ve spěchu.
Vědci však zjistili, že rostlina Bunchberry Dogwood (dřín kanadský – Cornus canadensis), pokrývající terén těchto lesů, se při otevírání květů docela činí.
Pomocí vysokorychlostní videokamery vědci ukázali, že květ dřínu kanadského dokáže otevřít své okvětní lístky a katapultovat svůj pyl do vzduchu za pouhé 0,4 milisekundy!1,2 To je rychleji než skok hmyzu froghopper / pěnodějky (0,5–1,0 milisekund),3,4 úder krevety kudlanky (2,7 milisekundy),5,6 rozevření netýkavky (2,8–5,8 milisekund),2 úder jazyka chameleona (50 milisekund),7,8 a bleskové sevření listů mucholapky Venus Flytrap (100 milisekund).9,10
Joan Edwardsová, jedna z výzkumnic, k tomu řekla: „Většina lidí považuje rostliny za stacionární a usedlé na místě. Byli jsme však překvapeni, jak rychle tato rostlina otevírá květy.“11 A skutečně. Výzkumníci použili vysokorychlostní videokameru, která pořídí každou sekundu 1 000 snímků – nicméně snímky byly rozmazané, což svědčí o tom, že i tato kamera byla příliš pomalá! Teprve když použili superrychlou kameru, která pořídí 10 000 snímků za sekundu, byli schopni zachytit na film přesně to, co se stane, když květ dřínu kanadského „zahájí palbu“.12
Jakmile se květy rozevřou, okvětní lístky se rychle (během prvních 0,2 milisekundy) oddělí a převrátí se zpět mimo směr tyčinek nesoucích pyl. Tyčinky se pak rozvinou a zrychlí pyl 2400krát oproti gravitaci – což je přibližně 800krát větší síla, než kterou zažívají astronauti během startu – a katapultují pylové granule „do impozantní výšky 2,5 cm“ (1 palec). Květy dřínu jsou vysoké jen několik milimetrů (méně než 1/10 palce) takže se to na první pohled nemusí zdát nějak moc. Ale srovnáme-li tento výkon s námi, pak by to pro nás znamenalo něco jako vyhodit kámen na střechu šestipatrové budovy!11
Foto: A. Acosta, J. Edwards, M. Laskowski a D. Whitaker, viz odkaz 2.
Ve skutečnosti se lidé opravdu naučili dosahovat takových výkonů – pomocí různých nástrojů, jako je např. trebuchet (obrázek výše), což je specializovaný odpalovač nábojů používaný ve středověkých válkách.13 Trebuchet je důmyslně navržen, a k pohonu předmětů dobře využívá fyzikálních zákonů (pákový efekt). Některé (ke smůle vyjednavačů14) jsou rychlejší a s větším dosahem než jednoduchý katapult.
Ukázalo se, že tyčinky dřínu kanadského fungují podobně jako miniaturní trebuchety. Užitečná zátěž (pyl v prašníku) je připevněna k vrhacímu ramenu (vláknu) pružným „závěsem“, který spojuje prašník se špičkou vlákna. Po otevření okvětních lístků se ohnutá vlákna rozvinou, uvolní pružnou energii, takže rotace prašníku kolem špičky vlákna urychlí pyl na jeho maximální vertikální rychlost, poté jej uvolní a vymrští pyl nahoru.2
Je jisté, že středověký trebuchet byl inteligentně navržen, takže proč by to nemělo platit i u květu dřínu kanadského? (A potom by to konstruktéra květu dřínu kanadského napadlo jako prvního!) Faktem je, že autoři výzkumné práce v časopise Nature si zjevně nemohli pomoci a vyjádřili to tímto způsobem: „Tyčinky dřínu kanadského jsou navrženy jako miniaturní středověké trebuchety…“2 [zdůraznění přidáno].
Je vskutku těžké si představit, jak by se každá ze složek květu mohla spojit v pracovní synchronizaci prostřednictvím postupné evoluce krok za krokem. „Okvětní lístky se otevírají nezávisle na aktivitě tyčinky,“15 zdůrazňují vědci – ale k čemu by bylo tak rychlé otevření okvětních lístků, pokud ještě nebyla na svém místě plně funkční tyčinka typu „trebuchet“? A naopak, pokud by se okvětní lístky neotevřely včas, byl by celý ten superrychlý palebný systém pro pyl zcela zbytečný.16
Toto vše směřuje k logickému závěru (Římanům 1:20), že „palebný systém“ dřínu kanadského nemohl vzniknout náhodou.
Odkazy a poznámky
- Angell, S., Professors record the world’s fastest plant, Oberlin College News & Features, <www.oberlin.edu/news-info /05may/expflower.html>, 12 May 2005.
- Edwards, J., Whitaker, D., Klionsky, S., Laskowski, M., A record-breaking pollen catapult, Nature 435(7039):164, 2005.
- Burrows, M., Froghopper insects leap to new heights, Nature 424(6948):509, 2003.
- Viz také Catchpoole, D., In leaps and bounds—the amazing jumping prowess of frogs and froghoppers, Creation 30(4):40–41, 2008; <creation.com/leaps>.
- Patek, S., Korff, W. and Caldwell, R., Deadly strike mechanism of a mantis shrimp, Nature 428(6985):819–820, 2004.
- Viz také Sarfati, J., Shrimpy superboxer, Creation 30(2):12–13, 2008; <creation.com/shrimpy>.
- Snelderwaard, P., de Groot, J. and Deban, S., Digital video combined with conventional radiography creates an excellent high-speed X-ray video system, Journal of Biomechanics 35:1007–1009, 2002.
- Sarfati, J., A coat of many colours—captivating chameleons, Creation 26(4):28–33, 2004; <creation.com/chameleon>.
- Forterre, Y., Skotheim, J., Dumais, J. and Mahadevan, L., How the Venus flytrap snaps, Nature 433(7024):421–425, 2005.
- See also Sarfati, J., Venus flytrap—ingenious mechanism still baffles Darwinists, Creation 29(4):36–37, 2007; <creation.com/flytrap>.
- Schirber, M., World’s fastest plant: New speed record set, Live Science, <www.live science.com/othernews/050512_exploding_pollen.html>, 12 May 2005.
- Sohn, E., Fastest plant on Earth, Science News for Kids, <www.sciencenewsforkids.org/articles/2005 0615/Note3.asp>, 24 August 2006.
- Trebuchet.com—the atomic bomb of the Middle Ages, <www.trebuchet.com>, 1 December 2006.
- All about catapults, <www.catapults.info>, 1 December 2006.
- Again, our emphasis in bold font. Ref. 2.
- Podobně neredukovatelně složité jsou i poháněcí mechanismy jazyka chameleona a koňských nohou. To znamená, že oba systémy „pružina“ i „uvolnění“ musí být již kompletní a na svém místě, aby katapult mohl fungovat – hypotetické malé evoluční mezikroky by samy o sobě neměly žádnou výhodu, proto by je přírodní výběr nijak neupřednostňoval. Viz odkaz 8—Box: ‘Chameleon catapult’; a Sarfati, J., Horse legs: the special catapult mechanism, Creation 25(4):36, 2003; <creation.com/horselegs>.