Darwinismus a jeho zásada „na životě nezáleží“
Z Evolution News přeložil Jakob Haver – 07/2020. Úvodní foto: Socha Charlese Darwina, Shrewsbury Library (Wikimedia Commons).
Poznámka překladatele: Mohlo by se zdát, že problém rasismu a současných nepokojů v USA se vším tím ničením historických soch se nás moc netýká, ale tak úplně pravda to není. I my žijeme v době kádrování soch – viz např. nedávno maršál Koněv, ale jsou i další. Nicméně, co Darwinova socha v souvislosti s rasismem? V dnešním článku přinášíme zamyšlení nad tímto fenoménem od Davida Klinghoffera.
Jsem zvědav, kdy si pustošící vandalové nakonec přijdou také pro Darwinovu sochu. Doufám, že NE, ale buďme upřímní – kdo udělal pro podporu rasismu víc: Francis Scott Key nebo Ulysses Grant na jedné straně, anebo Charles Darwin na straně druhé? Tady není o čem se přít.
Svým významem pro kulturu je v dnešní době nedávno publikovaná klasická epizoda ID the Future děsivá. Moderátor a historik vědy Michael Keas hovořil s historikem a expertem z Centra pro vědu a kulturu Richardem Weikartem o rasové pseudovědě, která je nedílnou součástí darwinovského vědeckého dědictví.
Jak vysvětluje profesor Weikart, v případě evoluce není Darwinův rasismus nějakou vedlejší záležitostí. Při psaní svých knih tu vůbec nešlo o pouhý produkt té doby, tedy že by tento represivní přístup vyznávalo jen několik Britů vyššího postavení. Ano, byl proti otroctví. Ale také vtělil do své teorie rasismus, který mu předcházel. On ho nevynalezl. Ale použil ho jako „důkaz“ pro svou teorii. Věřil, že různé rasy lidí představují také biologickou různost (v inteligenci, morální kapacitě a dalších oblastech), což je podle něho funkce přirozeného výběru, stejně jako v případě zobáků pěnkav. Jeho závěry v rasové hierarchii, tedy s Afričany na samém dně, a jeho projekt možného rasového „vyhlazování“, to nebyly žádné náhodné závěry. Dokumenty, jako Lidské ZOO a Biologie druhé říše prokazují, jak do 20. století darwinovská teorie neustále motivovala k rasismu, rozvoji eugeniky a genocidy.
Není to jen úlet, ale typický rys
Weikart pokračuje s poukazem na to, jaké logické důsledky vyvodili z evoluce pozdější darwinisté (například Peter Singer), včetně toho, že pokud jsou všechny lidské bytosti jen produktem náhodných přírodních sil, nemají žádnou zvláštní důstojnost. Lidský život není vzácný. Nebo jinak řečeno slovy Johna Zmiraka: NA ŽIVOTĚ NEZÁLEŽÍ. Naproti tomu náboženské tradice, které jsou evoluční teorií zatlačovány stranou, mají dostatečný důvod pro všeobecné respektování lidí jako sobě rovných, stejné hodnoty a důstojnosti, bez ohledu na barvu jejich kůže. Jistě, existovali i „náboženští“ rasisté. Ale to je v rozporu s jejich vyznávanou vírou. Ti, kteří volají po demolici kostelů kvůli tomu, že je v nich zobrazován jen „bílý“ Ježíš, nic nepochopili.
Na druhé straně je třeba říci, že i většina evolucionistů dnes odmítá vědecký rasismus, až na výjimky, jako je např. James Watson – k tomu však nemají žádný nezbytný důvod. Také hnutí Bílých nacionalistů Alt-Right nevnímá rasismus jako nějaké nedopatření, ale jako typický rys.
A tak mějme slitování se sochami, a to se všemi. Někteří tvrdí, že vandalové nemají na programu nic jiného než anarchii a ničení. Budu o tom přesvědčen, pokud strhnou také Leninovu sochu v Seattlu. A opět říkám: doufám, že ne! Je to svým způsobem zajímavý symbol našeho města, i když zvrácený. Doufejme tedy, že Darwin a Lenin budou i pro další nadcházející večery v bezpečí, spolu s Andrewem Jacksonem, Thomasem Jeffersonem, Abrahamem Lincolnem a dalšími ikonickými historickými postavami.